PORENUT: MANIFEST
Následující recenzi mám potřebu zahájit stručnou exkurzí do vod tuzemského black metalu. Hodnocené EP Manifestod slovenských Porenut je totiž tak ortodoxní jednohubka, navíc limitované edice a nyní již vyprodaná, že má teď již spíše smysl pozastavit se nad tím, jaký mají podobné „plivance z frustrace“ širší význam, pominu-li úzký okruh obskurních nadšenců, jimž takovýto počin vysvětlovat netřeba.
V případě českého blacku lze asi těžko začít jinak než u Root a Master‘s Hammer, tyto kapely, začínající ještě na první vlně blacku jmen jako Venom, Celtic Frost či Bathory, se skutečně staly světovými, třebaže jejich specifikum, což platí obzvláště u druhé zmiňované legendy, je spjaté s českým jazykem a jakousi všudypřítomnou humornou podstatou české „holubičí povahy.“ Zatímco u Root byla jinak od základu velezdařilá a autentická výpravnost čeřena „pouze“ vtipnými hláškami frontmana BigBosse během koncertů i v médiích, to MH mají nadsázku a ironii rozesetou po celé tvorbě (nejtypičtěji mě napadá Vracejte konve na místo), díky čemuž si vysloužili přízvisko „švejk black metal“ (našel jsem na Sicmaggot webzinu, ale zdali jsou oni původci tohoto označení, nemám tušení). Dodejme v této souvislosti ještě, že mladší, ale též velmi vlivná plzeňská BM scéna okolo spolků Stíny Plamenů či Trollech sice drží svou vážnou linii, ale vyšla z ní i ironická Umbrtka. Nakonec ještě pro vyváženost jeden příklad, tentokrát však toho, že z personálních propojení či kolaborací výše uvedených hudebníků nevznikají pouze skvostné počiny. Projekt Pačess kytaristy kapely Asgard, spřízněné s Root, je pak naopak na hranici poslouchatelnosti, ovšem „díky“ svérázně patetické práci s texty a jejich propojení s hudební stopou se jedná alespoň dle mého ucha a vnímání o efekt nechtěné parodie.
Nit výše uvedeného mi každopádně končí u Porenutu, třebaže jsem musel přejít důležitý detail, a to sice že kapela je ze Slovenska. No ale vzhledem k tomu, že hned úvodní skladba na EP A.D.I. zhudebňuje text J.H. Krchovského, dovolil bych si drze hodit Manifest k českému černému pytli a dědictví „švejk“ black metalu Master‘s Hammer. Nahrává tomu i sebeprezentace kapely, kdy klasickou blackovou „nekorektně drsňáckou“ pózu nahradily přezdívky jako „Neviem Nepoviem„ či „Smutná Breza“. Co se týče hudebního obsahu, A.D.I. začíná riffem patetickým a recitací dekadentní formou i obsahem. Následuje ultimátní přechod na bicí a ze skladby je pak už spíše klasická blacková vypalovačka, která ovšem původní básni ostudu rozhodně nedělá, a to ani přes pomyslnou tuří tečku „ajojojo.“ Druhá a titulní Manifest (kvůli argumentaci výše musím prozradit pointu - „A keďže zjavne neviem čo s týmto životom, nespíšem manifest, a furt budem kokotom!“) je sypačka, u které si nelze stěžovat na neintenzitu. Postupně ji Porenut ještě zesílí, závěrečný break je pak skutečně lahůdkou a splněním formální kvality na výbornou. Ti MH z toho sice páchnou znatelně a trvale, ovšem špinavější zvuk a příšerný vokál stále drží Porenut v lesku vlastní autenticity. Na B straně (v rychlosti 45rpm, áčko má 33) se pak nachází cover Luror From Dawn to Death, což je prostě sypací black metal, dobře odehraný a procítěný. To je vlastně asi vše.
Ještě ovšem třeba na závěr připomenout, že se v distru Sky Burial nachází víc podobně vyznívajících počinů. Kromě neskutečně špatného/skvělého již nevystupujícího spolku Satanic Vomit, na sebe upozornil především projekt Temnohor, což je s nejvyšší pravděpodobností odkaz na ruský nazi black Temnozor, ovšem nahrávka zní hudebně tak otřesně, že hypotézu parodie mi prostě nikdo nevymluví. Pravda, třeba čeští hajlíčci Degoryen myslí podobnou „kvalitu“ vážně, ovšem to mě nijak nezviklá. Akorát si tedy musím povzdechnout nad tím, kam se česká BM scéna dostala, a jak citelně se vlastně těžiště kvalitní tvorby přesunulo na Slovensko, kde válí spolky jako Malokarpatan, Krolok, Korium, Sorgoth, ale zrovna tak Porenut, jejichž předchozí počin Sebeklam je čistý black jak lusk. U Manifestu pak působí jako zástupci svérázné a podnětné kultury a přístupu, díky němuž můžete hloubavě uvažovat, co a proč vlastně posloucháte. Každopádně i formální stránka je přes zjevnou nadsázku a nadhled stále na dost vysoké úrovni, a to včetně grafického zpracování obalu.
text: Jiří Almer
publikovane na HisVoice
